Vladimír Poliak, spoluzakladatel Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ) a současný místopředseda představenstva AFIZ. Vizionář, který v roce 1995 založil ZFP, společnost pro vzdělávání dospělých občanů ve financích. Zajímavá vize, smělé plány. Ambice, která tehdy neměla v České republice obdoby. Uplynulo 20 let od založení a při příležitosti tohoto významného firemního jubilea jsme Vladimíru Poliakovi položili několik otázek.

Můžete nám vysvětlit vaše úvodní krédo?
Jako místopředseda představenstva AFIZ jste měl svou představu o poslání tohoto profesního sdružení.
Poslání AFIZ vidím od jeho počátku pořád stejně. Měl by to být účinný nástroj samoregulace. Měl by obhajovat postoje členů, finančních zprostředkovatelů i finančních poradců a být rovnocenným a plnohodnotným partnerem pro státní orgány. Cílem by měla být rozumná míra regulace trhu s vysokou mírou samoregulace, to vše samozřejmě ku prospěchu klientů.
Potřeba vzdělávání rezonuje celým trhem. Existují ale skutečně kvalitní možnosti pro vzdělávání dospělých v oboru financí?
Zcela určitě, uvedu vám dvě. První je vzdělávání laické veřejnosti. To je doména např. společnosti ZFP akademie, kterou jsem založil spolu se svou manželkou před dvaceti lety. Naše vzdělávací semináře jsou určeny laické veřejnosti. Unikátní vzdělávací systém Akademie ZFP umožňuje lidem prakticky řešit vlastní a rodinné finance. Z oblasti vzdělávání pro odborníky bych uvedl Projekt ESF, realizovaný v AFIZ pod záštitou a z fondů Evropské unie.
Jak se díváte na současný finančně zprostředkovatelský trh?
V celém současném legislativním procesu mě chybí jednotná linka stanovení jasné vize, kudy by se měl trh dále ubírat. Mám silný pocit, že pořád přešlapujeme na místě. Mnoho hráčů prosazuje své zájmy a nějak se mi z toho vytrácí ten hlavní hráč – klient. Převažuje vliv „úředníka“. A to je špatně. Zprostředkovatel totiž denně komunikuje s klientem a výsledkem jeho práce je uzavřená smlouva a spokojený klient. Zatímco pokud začne úředník regulovat trh pod vlivem zájmových skupin, výsledkem jeho práce bude množství nových formulářů a nařízení. Trh se podváže direktivou a na jejím konci bude otrávený klient. Osobně bych nechtěl, aby šel trh touto cestou.
Požívají poradenské společnosti rozdílné know-how?
Skutečných finančních poradců bychom u nás našli velmi málo. U nás totiž není vůbec samozřejmé, aby klient platil poradci za dobrou radu. Svůj byznys pak nastavují tak, že radí za účelem uzavření smluv, za které dostanou provize. V praxi se tak stírá rozdíl mezi poradenstvím a zprostředkováním. Jinak se chovají společnosti, které mají své podnikání postaveno na vzdělávání občanů a zvyšování finanční gramotnosti, které doplňují o princip samospotřebitelství. To je například know-how ZFP, díky kterému jsme na trhu zcela unikátní a výjimeční.
Podle čeho by si lidé měli vybírat svého poradce?
Podle rozumu. Odpovídá-li činnost poradce, či zprostředkovatele mým představám a finančním potřebám, pak to může být signál k navázání spolupráce. Osobně jsem vždy vycházel z toho, že nejlepší je, aby se člověk přesvědčil a blíže poznal, do čeho jde. V ZFP usilujeme o to lidi vzdělávat, aby nebyli závislí na nikom a sami se rozhodli, co je pro ně nejvýhodnější. Dlužno dodat, že již 20 let nám lidé naslouchají a účastní se našich vzdělávacích seminářů. A za tu dobu nám 230 tisíc z nich dalo zapravdu.
Jak moc je důležitý mít vypracovaný finanční plán?
Chápeme-li finanční plán jako materiál, s kterým dlouhodobě pracujeme s možností flexibilně reagovat na životní situace, pak je to dobrý pomocník. Dostanu-li ale od poradce na pár listech přehled toho, co mi sjednal a já mám pouze hlídat, abych nezapomněl platit, pak je to zcela špatně.
Jak by v současné době měli lidé nakládat volnými penězi? Co jim doporučujete?
Na prvním místě bych doporučil ještě před tím získat informace, které mi pomohou rozhodnout se podle mých potřeb. Čím méně toho vím, tím více jsem závislý na jiných. Doporučuji vyhledat ty, kteří mi chtějí informace poskytnout, nebo subjekty nabízející vzdělání v této věci. Pak si teprve o svých penězích mohu rozhodnout sám.